"Můj život byl s chybami, nehrdinský, ale často odvážný," řekl nedávno sám režisér. Za svůj život vystřídal nejméně 5 životních stylů. Byl inspirován avantgardou. Byl kritikem tehdejší společnosti. Za svůj život udělal spoustu kontroverzních i nekontroverzních rozhodnutí, které ho učinili jedním z největších velikánů české kinematografie. Na začátku své kariéry točil filmy s Adinou Mandlovou i Lídou Baarovou. Tu obsazoval ve svých filmech i v době, kdy se  vrátila z nacistického německa jako odvržená milenka Hitlerova ministra propagandy Josepha Goebbelse.

Přátelil se s Tomášem Baťou. Za nacistů točil výpravné filmy a potom snímky oslavující komunistickou ideologii. Pyšnil se tím, že nikdy nevěřil svému srdci ani instinktům. Sázel na fakty. "Byl vždy inženýrem a konstruktérem. Jeho chladná rozvaha mu pomohla udržet českou kinematografii i v dobách nejtěžších, za války, za komunistické totality." Popisuje Vávru známý režisér Jiří Weiss ve svých vzpomínkách. "Když přijímal jakékoliv vyznamenání, měl přitom zaťaté zuby."

Vávra oslavil své sté narozeniny 28. února letošního roku. V červnu se mu dostalo jedné z největších cen za celoživotní přínos světové kinematografii Grand Prix mezinárodního festivalu ve Zlíně.

Narodil se 28. února 1911. V mládí vystudoval architekturu, kde získal mnohé zkušenosti, které ve svém životě využitkoval. Po dokončení studia přeběhl ale k filmu. Svůj první film natočil ve svých dvaceti letech a jmenoval se Světlo proniká tmou.

Každý má své životní cíle. I Otakar Vávra jeden měl. Chtěl natočit příběh vraždy Jana Masaryka. Sen se mu ale bohužel nikdy nesplnil. Na natáčení potřeboval přes 50 milionů korun. Ty ale nikdy nesehnal.

Pro českou kulturu nebyl ale Otakar Vávra přínosný pouze svým filmem. Na pražské FAMU, kde mimochodem sám provozoval několik dekád pedagogickou činnost, založil katedru režie a sám vychoval celou jednu generaci režisérů. Mezi jeho žáky patřili například Jiří Menzel, Miloš Forman, Evald Schorm nebo třeba Jan Schmidt.

Posledním jeho dílem byl videoklip k písni Michala Horáčka a Petra Hapky - Strážce plamene - ZDE.

Podívejte se na ukázky jeho dalších děl z YouTube jako jsou třeba Sokolovo - 1974, Proti všem - 1956, Jan Hus - 1954 nebo třeba  Humoreska z roku 1939.